Nová analýza projektu Pražské bydlení pod lupou porovnala počty bytů nabízených na platformě Airbnb s velikostí pražského bytového deficitu.
V červnu 2026 bylo v Praze evidováno 7 878 aktivních celých bytů nebo domů nabízených přes Airbnb, což odpovídá přibližně 1,1 procenta bytového fondu. Kumulovaný deficit bytové výstavby od roku 2006 přesahuje 91 tisíc bytů, je tedy asi 11,5krát větší než celkový počet bytů vázaných v Airbnb. I úplný zákaz krátkodobých pronájmů by odstranil jen 8,6 procenta současného bytového deficitu.
Praha i ministerstvo pro místní rozvoj připravují pravidla pro krátkodobé pronájmy. Jedním z argumentů pro regulaci je předpoklad, že krátkodobé pronájmy vytlačují Pražany z bytů a prohlubují bytovou krizi. Analýza projektu Pražské bydlení pod lupou ukazuje, že v celoměstském měřítku jde o výrazně menší část problému, než jak bývá prezentován.
„V červnu 2026 bylo v Praze evidováno 7 878 aktivních celých bytů nebo domů nabízených prostřednictvím platformy Airbnb. Ve srovnání s přibližně 720 tisíci byty v Praze představují přibližně 1,1 % bytového fondu. To samozřejmě neznamená, že Airbnb nemůže vytvářet lokální problémy v historickém centru města. Znamená to však, že samo o sobě nemůže způsobovat celopražskou bytovou krizi,“ říká Jakub Kuneš, odborný garant projektu Pražské bydlení pod lupou.
Bytový dluh je více než jedenáctkrát větší než celé Airbnb
Institut plánování a rozvoje Prahy dlouhodobě uvádí, že pro stabilizaci trhu je potřeba vybudovat přibližně 10 tisíc bytů ročně. Tohoto cíle bylo za posledních dvacet let dosaženo pouze výjimečně. Od roku 2006, od kterého jsou dostupná data, tak vznikl kumulovaný bytový deficit ve výši 91 427 bytů. Každoročně se v průměru vytvořil bytový dluh odpovídající 45,7 procenta bytové potřeby Prahy. Problém dlouhodobě nedostatečné výstavby je tak přibližně 11,5krát větší než celý současný objem Airbnb v Praze.
Analýza počítá i s nejkrajnějším možným scénářem, tedy s okamžitým návratem všech bytů z Airbnb na dlouhodobý nájemní trh:
„Představme si, že by se všechny byty nabízené na Airbnb ze dne na den vrátily na dlouhodobý nájemní trh, což je myšlenka, která je sama o sobě iluzorní. Praze by i poté stále chybělo více než 83 tisíc bytů. Úplný zákaz Airbnb by tak odstranil pouze přibližně 8,6 % současného bytového deficitu. Rozhodně nejde o řešení bytové krize, navíc v situaci, kdy Praha každoročně vytváří bytový dluh a toto je jednorázové opatření,“ vysvětluje Kuneš.
Průměrný bytový dluh, který v Praze vzniká od roku 2006, je 4 571 bytů ročně. I kdyby se všech 7 878 jednotek Airbnb okamžitě převedlo na dlouhodobé bydlení, při dosavadním tempu výstavby by tento efekt vydržel necelé dva roky a poté by se bytový dluh vrátil na původní úroveň. Kumulovaný deficit výstavby navíc překonal dnešní objem aktivních bytů na Airbnb již kolem roku 2009 a 2010 a od té doby se rozdíl dále prohluboval.
Rozdíly mezi lokalitami jsou zásadní
Celoměstský podíl 1,1 procenta neplatí rovnoměrně. Na území Prahy 1 dosahuje podíl jednotek nabízených přes Airbnb 22,23 procenta bytového fondu, v Praze 2 necelých sedm procent a v Praze 3 necelá tři procenta. V okrajových městských částech nedosahuje ani půl procenta. Podle Institutu plánování a rozvoje Prahy se mění také struktura trhu, přes polovinu pražské nabídky dnes provozují hostitelé s pěti a více jednotkami.
„Ano, regulace Airbnb může mít na nájmy určitý vliv, protože část bytů může vrátit na trh dlouhodobého bydlení. Je ale třeba držet správné měřítko: počet bytů nabízených ke krátkodobému ubytování je nesrovnatelně menší než dlouhodobý a každoročně rostoucí bytový dluh Prahy. Pokud nedojde k rozvoji systematické výstavby a odstraňování bariér, které brzdí vznik nových bytů, tedy nezvýší se nabídka bydlení, budeme i po regulaci Airbnb řešit stejný problém za několik let znovu,“ uzavírá Kuneš.
