Na rozdíl od některých západoevropských velkoměst, které přistupují k regulacím či dočasným zákazům konceptu Dark Stores, v Praze tento fenomén zažívá svůj boom. Dle expertů ze společnosti Colliers má spolu s nově prosazujícím se konceptem Cloud Kitchen potenciál zaplnit i méně atraktivní prostory, které dlouhodobě zůstávaly nepronajaty.
Dark Stores, neboli temné obchody, fungují jako menší mezisklady online prodejců a jsou určené pro rychlé dodávky zboží v nejbližším okolí. Provozovatelům e-shopů umožňují garantovat v určité oblasti dodávku zboží i do 15 minut od objednání, což jim dává velkou konkurenční výhodu. Realitnímu trhu tento trend zase dává příležitost pronajmout prostory, které patří k méně atraktivním, a proto zůstávaly dlouhodobě neobsazeny. Provozovna Dark Stores totiž nepotřebuje být viditelná pro kolemjdoucí a lákat zákazníky, potřebuje jen dobrou dopravní obslužnost, především s ohledem na rozvážející kurýry, ale i neustálé doplňování zásob, které obvykle probíhá na denní bázi. Nejčastěji se jedná o prostory o ploše 350-500 m2. „Ideální lokace pro Dark Stores je sice uprostřed hustě obydlené oblasti, prostory však mohou být situovány v zapadlejších ulicích, často třeba i ve vnitroblocích. Obvykle se jedná o nejlevnější části dané oblasti. V Praze se aktuálně sazby nájemného za tento typ prostor pohybují i pod 10 eur za m² měsíčně, což je v průměru o 60 % méně než v lepších lokalitách,“ vysvětluje Marjan Gigov ze společnosti Colliers a dodává: „Trend Dark Stores může postupně změnit tvář měst či některých oblastí. Provozovatelů těchto služeb přibývá, a navíc se obvykle snaží vybudovat hustou síť poboček. Proto můžeme očekávat, že na realitním trhu vzroste o místa tohoto typu zájem, a to nejen v Praze, ale i v dalších větších českých městech.“
Vedle skladu i kuchyně
Vedle samotného konceptu Dark Stores u nás v poslední době sílí i příbuzný trend označovaný jako Cloud Kitchen (též Virtual nebo Ghost Kitchen). Jde o přípravny online objednaných jídel, které jsou pak zákazníkům dodávány prostřednictvím rozvážkové služby – doručovací platformy třetí strany, jako je Uber Eats nebo Wolt či Bolt. Využívány mohou být i cateringovými společnostmi pro přípravu jejich zakázek. Stejně jako u Dark Stores není ani v případě Cloud Kitchen provozovna určena k přímému obsluhování zákazníků, proto může být situována i do zapadlejších částí městských čtvrtí. Důležitá je však dobrá dopravní obslužnost a rychlá a pružná distribuce. „Služby cloudových kuchyní začínají kromě běžných zákazníků využívat i restaurace nebo hotely, které pak mohou své drahé prostory ve frekventovaných a atraktivních lokalitách využít plně pro své hosty. Podobně jako Dark Stores si i Cloud Kitchen obvykle vystačí s prostory od 300 do 500 m2,“ vysvětluje Marjan Gigov a tím, že první cloudovou kuchyní v Praze je MyFoodPlace, kterou již využívá řada zavedených restaurací k přípravě jídel určených pro rozvoz nebo cateringové akce. „Koncept Cloud Kitchen má budoucnost, a tak očekáváme jeho rozšíření po celé Praze,“ dodává Gigov.
Ze světa přichází hlasy kritiky
Zatímco u nás oba koncepty zažívají rozmach, ve světě nejsou přijímány pouze pozitivně. Například kritikům Dark Stores je trnem v oku to, že i když provozovny připomínají klasické maloobchodní prodejny, fyzický prodej zboží v nich vůbec neprobíhá. Nejen, že to ovlivňuje tradiční podobu měst a životní styl, ale dle kritiků hrozí i vytlačení kamenných obchodů z trhu. Obyvatelům v okolí může zase vadit zvýšená dopravní vytíženost a s ní související hlučnost a znečištění ovzduší. V některých městech se proto objevily pokusy Dark Stores omezovat či dokonce zakázat, pokud současně nenabízejí samotný prodej s přístupem kolemjdoucích zákazníků. Paříž například definuje Dark Stores nikoliv jako obchody, ale jako sklady, respektive průmyslové nemovitosti, díky čemuž je může vykazovat do zvláštních zón. Amsterodam se zase snaží vznik nových Dark Stores omezovat a Barcelona dokonce prosadila jejich úplný zákaz. „V České republice tyto provozovny vznikají spíš v okolí kancelářských parků, kde tolik nezatěžují obyvatele. I proto u nás není koncept kritizován jako ve zmíněných evropských městech, kde fungují často i velmi malé provozovny uprostřed rezidenčních čtvrtí,“ říká na závěr Marjan Gigov.
