Podle nejnovějšího evropského průzkumu společnosti Savills jsou kancelářské a logistické nemovitosti vůči cenovým výkyvům energií nejodolnější, protože výdaje na energie tvoří relativně malý podíl jejich celkových provozních nákladů. Maloobchodní prostory mívají všeobecně vyšší energetickou spotřebu a zvýšené náklady většinou nepřenáší na své koncové zákazníky. Naopak nejnáchylnější jsou datová a vědecko-výzkumná centra, která jsou na vysokých dodávkách energií přímo závislá.
Lenka Pechová, Senior Research Analyst společnosti Savills CZ&SK, říká: „Pro uživatele kancelářských a logistických prostor představují výdaje na energie zhruba 2 až 4 % celkových provozních nákladů. U kancelářských nájemců tvoří více než 50 % celkových nákladů personál a u skladových nájemců je 75 % celkových nákladů tvořeno kombinací výdajů na dopravu a pracovní sílu. Výrobní společnosti jsou však vzhledem k vyšší spotřebě nárůstem cen energií více zasaženy.“
Větší dopad mají ceny energií na retailové nemovitosti, které všeobecně spotřebují větší množství energie a jejich nájemci nejsou vždy schopni tyto náklady přenést na své zákazníky. Vysokou závislostí na energiích se pak vyznačují datová centra a vědecko-výzkumná pracoviště. V datových centrech je kromě enormní spotřeby elektřiny problémem i objem vody potřebný k chlazení serveroven. Jedno datové centrum spotřebuje ročně v průměru 26 milionů litrů vody na každý megawatt výkonu. Proto bude voda stále důležitější při rozhodování, kde vybudovat nové datové centrum.
Indikátor energetické efektivity (PUE) v datových centrech se však neustále zlepšuje. Současní provozovatelé zkouší více alternativních a ekologických zdrojů dodávek energie. Těmi jsou například vodíkové palivové články, které mohou být zavedeny právě ve vědecko-výzkumných centrech. Co se týká spotřeby vody na chlazení, tak například Google v březnu 2023 oznámil, že pracuje na nových technologiích chlazení, které by mohly dramaticky snížit spotřebu při provozu jejich datových center až o 50 %.
Maloobchodní sektor by mohl zvážit další, spíše minoritní, řešení, jako je snížení teploty v prodejnách, zhasínání světel mimo otevírací dobu nebo zavírání dveří. Výzkum Cambridgeské univerzity ukazuje, že zavírání dveří obchodů v zimě snižuje spotřebu energie a emise uhlíku až o 50 %.
Bram de Rijk, European Research Associate, Savills, říká: „Evropa má v současné době silnou pozici, aby mohla čelit dopadům energetické krize. Tu má díky uplynulé mírné zimě, kdy došlo ke snížení spotřeby a vytvoření zásob plynu. Ačkoli jsme vstoupili do kalendářního jara s očekávanými vyššími teplotami, odolnost vůči energetické krizi bude skutečně otestována v nadcházející zimě. Vlády možná nebudou schopny nebo ochotny vynaložit tolik finanční pomoci na podporu domácností a firem. Zejména pokud se ukáže, že příští zima bude chladnější.“
