Český trh průmyslových a logistických nemovitostí zůstává navzdory nejisté globální ekonomické situaci stabilní. Podle nejnovější analýzy společnosti Colliers dosáhla celková rozloha moderních průmyslových a logistických prostor v Česku ve druhém čtvrtletí roku 2026 na 13,7 milionu m². Hrubá realizovaná poptávka činila přibližně 460 tisíc m² a držela se poblíž pětiletého průměru. Zatímco nájemné ve většině regionů zůstalo stabilní, neobsazenost postupně vzrostla na 5,5 %.
Za první pololetí roku 2026 přibylo na českém trhu průmyslových a logistických nemovitostí zhruba 446 200 m2 nových ploch. Meziročně jde sice o pokles o 2,5 %, objem dokončených projektů se ale stále drží na úrovni stavebního boomu z pandemického období. Celková rozloha moderních průmyslových a logistických prostor dosáhla přibližně 13,7 milionu m2. Naprostá většina nových ploch, konkrétně 69 %, vznikla v Praze a Středočeském kraji.
„Stavební aktivita zůstává nadále na vysoké úrovni. Rozestavěno je nyní přibližně 1,48 milionu m čtverečních, z čehož 43 procent staví developeři spekulativně, tedy bez předem podepsaného nájemce. Nejvíc se staví opět v Praze a Středočeském kraji, výrazně aktivní je také Ústecký kraj. Mezi developery jasně vede společnost CTP Invest, která se podílí na přibližně 44 procentech veškeré probíhající výstavby,“ popisuje Josef Stanko, ředitel oddělení průzkumu trhu ve společnosti Colliers.
Povolené, ale dosud nezahájené projekty tvoří přibližně 2,72 milionu m², k nimž se přidává dalších zhruba 2,5 milionu m² v různých fázích povolovacího procesu. Potenciální budoucí nabídka tak přesahuje 5,2 milionu m2 a geograficky se soustředí tradičně zejména podél dálničních koridorů D5, D1 a D48.
Neobsazenost roste, trh patří výrobě
Celková míra neobsazenosti vzrostla ke konci druhého čtvrtletí na 5,5 %, což odpovídá zhruba 753 400 m² okamžitě dostupných ploch. Jde o nejvyšší úroveň od třetího čtvrtletí 2015, tehdy ale byl celý trh zhruba poloviční. Za postupným růstem neobsazenosti v posledních letech stojí především příliv dokončených spekulativních budov. Nově postavené prostory se nadále konzistentně pronajímají, majitelé starších objektů proto budou v budoucnu muset stále více řešit, jak své budovy technicky zmodernizovat, aby si udržely místo na trhu.
Hrubá realizovaná poptávka dosáhla ve druhém čtvrtletí přibližně 460 000 m², což je mírně pod pětiletým průměrem. Čistá realizovaná poptávka, tedy bez prodloužených smluv, renegociací a podnájmů, činila zhruba 256 800 m2, meziročně o 45 % víc. I to potvrzuje, že pronajímatelům se navzdory rostoucí neobsazenosti a globální nejistotě daří podepisovat nové smlouvy ve stávajících objektech, které se na celkovém realizovaném objemu podílely 56 %.
„Ve skladbě nájemců jednoznačně dominovaly výrobní společnosti s podílem přibližně 41 procent na hrubé realizované poptávce. Logistické a přepravní firmy si připsaly zhruba 21 procent a stejný podíl obsadily i distribuční společnosti,“ konstatuje Josef Stanko.
Nájemné většinou beze změn
Nejvyšší dosažitelné nájemné zůstalo ve sledovaných lokalitách v zásadě beze změny. V Praze se ve druhém čtvrtletí pohybovalo mezi 7,00 a 7,50 EUR za metr čtvereční měsíčně a ve většině regionů ho drží nízká neobsazenost spolu s omezenou nabídkou spekulativních prostor. Výjimkou jsou Moravskoslezský a Plzeňský kraj, kde neobsazenost roste a dostupnost průmyslových ploch je obecně vyšší. Pronajímatelé v těchto lokalitách proto začali nabízet konkurenceschopnější podmínky, aby si udrželi stávající nájemce a získali nové.
Prozatímní ostrov stability
„Síla českého průmyslového trhu z něj dosud dělala stabilní investici pro developery a fondy. Nyní se ale ukazuje, že růst objemu potenciálních projektů zpomaluje a povolené záměry se konečně začínají realizovat, a to zrovna ve chvíli, kdy se ve velkém dokončují spekulativně stavěné budovy. V některých regionech by to mohlo vést k převisu nabídky. Pokud se ale trh nevymkne tradičním cyklům, dá se čekat, že nové budovy trh vstřebá stejně rychle jako doposud,“ předpovídá Josef Stanko.